Příspěvek k diskusi o vodní cestě Č. Budějovice – Praha

Zdroj: Českobudějovický deník, 27. 8. 2011
Autor: Tomáš Jirsa, starosta města Hluboká nad Vltavou

 

V posledních dnech se v Deníku objevilo několik článků o lodní dopravě z Českých Budějovic na Hlubokou. Jako příspěvek k diskuzi různých autorů bych rád uvedl několik faktů:

 

1. Úprava koryta Vltavy v Českých Budějovicích nebyla vyvolána potřebou plavby, ale záměrem města České Budějovice a státu ochránit město před účinky stoleté vody. Projekty protipovodňových opatření a splavnění byly pouze vzájemně koordinovány. Investorem splavnění bylo Ředitelství vodních cest, investorem protipovodňových opatření je Povodí Vltavy a město České Budějovice.

2. Splavnění Vltavy, tedy vybudování vodní cesty České Budějovice – Praha, je cca 80 let starý záměr českého státu a všechna vodní díla na Vltavě byla od první republiky budována se stavební přípravou pro budoucí splavnění. Vláda České republiky v roce 2004 rozhodla o realizaci splavnění, které se nyní buduje. Opětovně pokládanou otázku, zda jde o účelně vynaložené peníze a zda by nebylo možné je utratit v jiné zemi Evropské unie efektivněji, nejsem schopen posoudit. Obávám se, že ji nejsou schopni posoudit ani ti, kteří diskusi na toto téma otevírají.

3. Tolik diskutovaná vodní cesta z Českých Budějovic na Hlubokou je pouze počáteční etapou splavnění a skoro bych řekl, z hlediska zážitku z plavby, tou nejnudnější. Příští rok bude otevřena plavební komora v Hluboké nad Vltavou a lodě se dostanou na Hněvkovickou přehradu, do Týna nad Vltavou a na Orlík. V roce 2014 by měly lodě dorazit až do Prahy o odtud kamkoli do světa. A to už je přeci zajímavé.

4. Vodní cesta je jako silnice. Stát vybuduje cestu, ale jezdí po ní soukromá auta a autobusy. A tím se dostávám k občasné kritice služeb lodní přepravy. Jde o soukromou společnost, která začala provozovat přepravu osob na prvním otevřeném úseku vodní cesty. Kritika je potřebná a zvyšuje úroveň služeb. Na druhou stranu musím otevřeně říci, že si vážím podnikatelů, kteří zakoupili starší lodě a šli do rizika podnikání: začali přepravovat lidi na prvním úseku vodní cesty. Začali podnikat v prostředí, kde nemohli navázat na žádné zkušenosti ani zákazníky, protože jsou prostě první. I když mají s lodní dopravou zkušenosti odjinud (jedna loď se k nám stěhovala z Orlíka a druhá, tuším, z třeboňského Světa), museli nabrat nový personál, vybudovat nová přistávací místa, zkoordinovat jízdní řád… Nemohu si dovolit komentovat jejich ceny, které vycházejí z jejich nákladů a kalkulací.

5. Skutečnost, že se lodní dopravou za první dva měsíce od otevření vodní cesty přepravilo přes zdymadlo v Českém Vrbném 8600 osob, považuji za úspěch a dobrý začátek. V řadě zemí je oblíbenou atrakcí zapůjčení plavidla a strávení dovolené s rodinou a přáteli “na lodi”. Tisíce českých turistů se každoročně za touto dovolenou vypravují ať již do Chorvatska či na kanály do Holandska. Jsem si jist, že se najdou podnikatelé, kteří začnou podobné pronájmy nabízet i na Vltavě. A předem říkám, budou také vítáni.

6. Jsem mimo jiné přesvědčen o tom, že splavnění Vltavy a rekreační plavba jsou jedním z mála východisek, jak změnit negativní trendy rekreační oblasti Orlicka, které ještě před dvaceti lety bylo jedním z hlavních turistických cílů domácích turistů. Turistický ruch tohoto typu může být významným ekonomickým pilířem, jak je vidět v Holandsku či ve Francii, kde z něj žijí celé oblasti.


Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Skip to toolbar