Zkoumejte rakovinu

Aug 07

Zdroj: Lidové noviny, 16. 4. 2011
Autor: Eva Hníková

 

Vláda letos konečně řekne, kam se má česká věda ubírat

 

Český stát není tak bohatý, aby mohl platit bádání v široké škále oborů.
Na konci roku se dozvíme, jak vypadají naše priority. Už nyní vzniká skupina expertů, která ukáže, kde provést radikální řez.
Potřebujeme Národní kosmickou agenturu. Nová prestižní instituce otevře Česku třeba cestu ke spolupráci s americkou NASA. Hlavně bychom ovšem měli začít masivně investovat do kosmických technologií a do výzkumu vesmíru, tvrdí Národní ekonomická rada vlády (NERV). V březnu vydala soubor doporučení, která mimo jiné ukazují, kam má směřovat česká věda.

 

Kdopak to mluví

NERV navrhuje investice do kosmických technologií. Nepůjde však o konstruování nosných raket pro cesty vesmírem. „Vzroste šance, že vytvoříme produkty či materiály se zcela novými vlastnostmi využitelné v běžném životě,“ vysvětluje Jiří Voříšek z Vysoké školy ekonomické, který má danou oblast v rámci NERV na starosti. Podle propočtů Národní ekonomické rady vlády se peníze investované do kosmických technologií vrátí až v pětinásobné výši.
Stranou nemá zůstat ani regenerativní medicína. Konkrétně by se měla zaměřit na využití kmenových buněk třeba pro léčbu Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby, mrtvice nebo roztroušené sklerózy. Velkou naději představuje i u srdečních chorob, cukrovky, nemocí jater a třeba také kloubů. „Praktické využití kmenových buněk zatím zpomalují zákonné regulace a nedostatečný příliv peněz,“ domnívá se Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, která už několik let testuje, jak se tyto buňky osvědčují u lidí. Při jejím ústavu navíc před dvěma lety vznikl první český podnikatelský inkubátor zaměřený na biomedicínu. NERV věří, že se regenerativní medicína začne v Česku uplatňovat v praxi za tři až pět let.

 
Dále bychom se podle doporučení Národní ekonomické rady vlády měli soustředit na zavádění informačních technologií do praxe a podporu nanotechnologií. Ty mají široké uplatnění – od využití nanočástic jako nosičů pro léky, po filtraci vody, lapání škodlivin, po skladování energie a materiálové vědy. A na rozdíl od kmenových buněk se už nanotechnologie v Česku dobře prosazují: věnuje se jim řada laboratoří, ale i desítky drobných a větších firem.
Otázkou je, zda a jak se nápady NERV budou převádět do praxe. Mezi vědci příliš velkou podporu nemají. „Nemyslím, že je v Česku potřeba zakládat Národní kosmickou agenturu typu NASA. Taková instituce se dobře uplatní ve velké zemi, ale ne u nás,“ podotýká Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře. Tato obecně prospěšná společnost slouží jako informační a poradenské centrum pro kosmické aktivity, a to včetně mezinárodních spoluprací. Kolář také upozorňuje, že by založení agentury bylo poměrně složité: „Vyžadovalo by ustavení nové kapitoly v rozpočtu a jasné vymezení kompetencí.“ Takovými „detaily“ se NERV ovšem zatím vůbec nezabýval. Podle Jana Koláře by stačilo, aby vláda jasně řekla, které ministerstvo bude mít kosmické technologie na starosti a tím pádem bude oprávněné podepisovat za Česko mezinárodní dohody. Nyní se o to pře resort dopravy se školstvím, což není nejšťastnější. Ostatně i Jiří Voříšek připouští, že by se namísto komplikovaného vytváření nového úřadu spokojil s vyčleněním specializovaného útvaru ministerstva.

 
„Doporučení NERV jsou příliš obecná a povrchní,“ míní Karel Klusáček, předseda Technologické agentury, u které mohou vědci a firmy soutěžit o peníze na aplikovaný výzkum. Podle něj nestaví na analýze skutečných potřeb Česka, neberou v úvahu, v čem zdejší věda vyniká, neodrážejí pravděpodobnost průlomových objevů. Ani to, jak se zdejší výzkumná pracoviště proměnila díky investicím z evropských fondů.
Okresní přebor a evropská liga Ani vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace, která má velký vliv na rozdělování 26 miliard určených ve státním rozpočtu na vědu, nápadům NERV příliš nadšeně netleská. Někteří členové je nepovažují za smysluplné, jiní upozorňují, že do široké definice, kterou Národní ekonomická rada vlády zvolila, se „vejde“ příliš mnoho oborů.
„NERV má možná představu o ekonomice, ale rozhodně ne o vědě. Nebo ještě tak možná o vědě světové, ale ne o české,“ tvrdí například Pavel Hobza, který pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Vytyčené priority mu připadají „okopírované“ ze zahraničí tak výrazně, že nerespektují česká specifika. „Jenže my se musíme věnovat oborům, ve kterých jsme dobří,“ myslí si profesor Hobza. Výzkumu v oblastech, kde nevynikáme, bychom se měli naopak spíše vzdát. „Jinak se dostaneme do podobné situace, jako kdybychom chtěli s fotbalovým mužstvem z okresního přeboru vyhrát evropskou ligu,“ upozorňuje Pavel Hobza. Sám považuje za vynikající českou chemii nebo třeba matematiku.

 
„Priority vybrané NERV jsou celkem široké a rozsáhlé,“ domnívá se další člen rady Vladimír Haasz z Českého vysokého učení technického. Věří však, že nanotechnologie a biotechnologie se v nějaké podobě dostanou i do užšího výběru, který nyní vládní Rada pro výzkum vývoj a inovace chystá. K prosazení kosmického výzkumu v obecné podobě je spíše skeptický. A podobný názor zastává i další člen rady Rudolf Haňka, který působí na univerzitě v Cambridge.
„Osobně jsem byl dost překvapen doporučením, že se má Česko zaměřit na kosmický výzkum a zřídit Národní kosmickou agenturu. Je to opravdu to, co od výzkumu nejvíce potřebujeme?“ ptá se profesor Haňka. Doporučení NERV by ale nezbytně nestavěl do protikladu k oborům, které chce nyní podporovat vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Ta chce však postupovat trochu jinak, než bylo dosud zvykem. „Budeme identifikovat strategické cíle odpovídající potřebám společnosti, jichž má být prostřednictvím výzkumu dosaženo,“ popisuje Rudolf Haňka.
Po letech odkladů má letos Česko konečně říci – takovou vědu chceme. Nepreferované oblasti výzkumu se časem dočkají menšího přísunu peněz, a tak se nepopulární rozhodnutí neustále odkládalo.

 

Zacíleno na tlusté střevo

„Ještě do konce příštího týdne mohou jednotliví členové Rady pro výzkum, vývoj a inovace nominovat vhodné kandidáty do koordinační rady expertů, která se bude hledáním vědeckých priorit zabývat,“ říká Pavel Hobza. Má být sestavena do léta, pak bude dávat dohromady expertní panely, které definují problémy a potřeby české společnosti v následujících 10 až 20 letech. „Panely by měly vzniknout během podzimu, koncem roku chceme mít hotové priority,“ říká profesor Haasz.
Jak bude vše vypadat v praxi? Když se ukáže, že máme v Česku velký výskyt rakoviny tlustého střeva, nasměrujeme určitou finanční částku právě do výzkumu této choroby. „Konečně se také začíná mluvit o takzvaném orientovaném výzkumu,“ zmiňuje Pavel Hobza a vysvětluje, že stojí na rozhraní mezi základním výzkumem, který se odehrává v laboratořích, a aplikovaným, který už většinou probíhá ve firmách. „Když máme tým s výbornými teoretickými výsledky, mělo by být prioritou podpořit u něj výzkum orientovaný,“ říká profesor Hobza. V případě léků je to fáze, kdy se ještě farmaceutické firmy obávají rizika a nechtějí do nápadu samy investovat.


Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Skip to toolbar