Znečištěný vzduch v Česku? Dýchá se nám lépe

Oct 05

Zdroj: Českobudějovický deník, 5. 10. 2012

Autor: Zpravodajové deníku

 

Praha  – Auta zanesená mastným prachem. Někde se ani nedá pověsit prádlo kvůli nečistotám vypouštěným z komínů. Ještě před dvaceti lety to byl v řadě oblastí Česka běžný jev. Od té doby se sice situace výrazně zlepšila, ale i tak mnohé průmyslové podniky svými emisemi životní prostředí značně zatěžují. Přesto ekologové přišli s dobrou zprávou. Sdružení Arnika ve čtvrtek zveřejnilo, že hlavně podniky v Moravskoslezském kraji loni snížily množství vypouštěného polétavého prachu.

„Jestli za nižší emise drobných prachových částic vděčí Severomoravané lepším technologiím v ArcelorMittalu, nebo spíše poklesu výroby uvidíme až za rok při srovnání s daty za celý rok 2012,” řekl Jan Nezhyba z Arniky.

Ekologové vycházejí z údajů, které podniky musejí zveřejňovat v Integrovaném registru znečištění. Z těchto čísel vyplývá, že ne všechno je tak růžové. Odborníci si totiž všimli vyšší produkce karcinogenních látek, zejména styrenu ve středních Čechách, za čímž stojí například firma Synthos v Kralupech nad Vltavou nebo neratovická Spolana. Přestože měly obě společnosti ke zveřejněným údajům možnost se vyjádřit, mlčely.

Na druhou stranu třeba obyvatelé Kralup byli překvapeni, že firmy dopadly v žebříčku znečišťovatelů tak neslavně. Hlavně lidé středního věku si totiž pamatují na věčný zápach, který se městem linul, ale už v 90. letech zmizel.

 

Není to příjemné

Mezi největšími producenty rakovinotvorných látek Arnika označila i jihlavský Kronospan, který skončil za Dezou z Valašského Meziříčí 
a Spolanou na třetím místě. Technického ředitele Kronospanu Michala Diviše zpráva o zařazení na seznam největších znečišťovatelů nepřekvapila. „Vím, že na seznamu jsme a úplně příjemné nám to není,” řekl. Současně dodal, že firma se už řadu let snaží emise snižovat.

Odborníky z Arniky také překvapil skokový nárůst dioxinů v odpadech spalovny SITA v Trmicích na Ústecku, a to několikanásobný. Podle firmy však toto množství nelze chápat jako znečišťující látky. „Naopak se jedná o látky zachycené naším systémem čištění spalin. Tento zachycený materiál je řádně uložen na řízené skládce nebezpečného odpadu,” upozornila manažerka komunikace společnosti Kateřina Kodadová.

 

 

Předseda Arniky Jindřich Petrlík:

Očista zatím stagnuje

Praha /ROZHOVOR/ – Co vypouštíme do vzduchu nebo do vody? Co končí v odpadech? Předseda Arniky Jindřich Petrlík tvrdí, že český průmysl začal produkovat více rakovinotvorných látek.

Co vyplývá z dat, která jste právě zveřejnili?
Například z hlediska působení na klima jsou jednoznačně největším znečišťovatelem elektrárny ČEZ, konkrétně Prunéřov nebo Počerady. Tyto provozy patří 
k největším znečišťovatelům, co se týče produkce látek způsobujících kyselé srážky. Z hlediska látek, které mohou poškozovat lidské zdraví, patří notoricky k největším znečišťovatelům chemička Deza Valašské Meziříčí nebo Spolana Neratovice. V letošních číslech se objevil i Synthos Kralupy nad Vltavou, což je bývalý Kaučuk. Alarmující zjištění pro nás je vysoké množství dioxinů, nahlášené v odpadech spalovny nebezpečných odpadů v Trmicích u Ústí nad Labem.

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu se ale kvalita ovzduší zlepšuje…
Když se podíváme na polétavý prach, tak se dá opravdu říct, že došlo ke zlepšení. Je však otázka, jestli to není důsledek ekonomické krize 
a útlumu nebo poklesu výroby v hutních provozech 
v Moravskoslezském kraji. Na druhé straně elektrárny 
v Ústeckém kraji produkci polétavého prachu zvýšily.

Jak si vede český průmysl? Projevují se v něm ekologická opatření?
V některých oblastech došlo k výraznému zlepšení, ale v některých zase ke zhoršení. Třeba u produkce rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek. V uplynulých letech se to týkalo zejména Zlínského kraje, zatímco dnes se tento problém přesunul i do Středočeského kraje.

Můžete nás srovnat s ostatními státy v Evropě?
Podle studií pořád patříme k těm více zatíženým zemím. Třeba kvůli vysokým koncentracím polétavého prachu je Ostravsko nejzatíženější oblastí v Evropské unii. K tomu přispívá vysoké soustředění těžkého průmyslu. Situace se sice zlepšuje, ale ke skokovému zlepšení došlo 
v průběhu 90. let, zatímco po roce 2000 zlepšování spíše stagnuje.

 

INFOGRAFIKA K ČLÁNKU


Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Skip to toolbar