Námořníci z Dalešic

Nov 14

iN Magazín, 14. listopadu 2012

Autor: Jana Patková

 

Kdyby v Česku nastal obávaný blackout, soustava elektráren Mohelno – Dalešice – Dukovany nás “nahodí”. Na hráz Dalešické přehrady si pro pocit téměř 130 milionů krychlových metrů vody za hlavou můžete dojít. A pak se po té vodě projet na lodi Horácko. Nikde jinde v Česku po přehradě v zimě výletní lodě neplují.

 

Tohle je zeměšlapům těžké vykládat,” směje se kapitán Karel Smažil otázce, jak snadno se loď Horácko řídí. Narodil se do “mokré” rodiny, v Děčíně se vyučil lodníkem, ve světě se stal kapitánem 1. třídy a teď už druhým rokem, v létě v zimě, pluje po Dalešické přehradě. “Trochu problém je jenom, když se má přistát ve špatném počasí,” nakonec přece jenom odpoví.
“Kapitán musí být sladěn s lodí,” upřesňuje majitel Horácka Milan Jahoda. “A se mnou taky,” dodává po sotva postřehnutelné pauze.

Oba pánové i jejich 22 metrů dlouhá krasavice ozdobená vlajkoslávou si vzájemně rozumí. Tentokrát vypluli jen kvůli fotografování. Horácko na hladině radostně tančí, v mnohých zákrutech přehrady se otáčí, natáčí a zatáčí. Nastavuje záď i příď kapkám vody zpěněným rychlými obraty.

 

V zimě nezamrzá, tak se pluje

“Přehrada byla nachystaná na lodní dopravu už od vybudování,” vrací se do historie vodního díla Milan Jahoda. To bylo dokončeno v roce 1979, kdy se jedno z nejkrásnějších říčních údolí ocitlo úplně pod vodou.

Řeka Jihlava se dnes ve vzdutých vodách ztrácí u samoty Práchovna pod Číměří, k hrázi je to 22 kilometrů. Tvar přehrady dosud upomíná na mnohé zákruty Jihlavy, razící si cestu mezi skalními stěnami. Při nižším stavu vody se odhalují i od pasu dolů. Hladina pravidelně kolísá.
“Jsem tu dvakrát do měsíce a pokaždé je přehrada jiná,” sní pan Jahoda o mihotavě proměnné kráse Dalešické přehrady.

Trvalo dost dlouho, než si to mohli vychutnat i pasažéři výletní lodi. Až v roce 2007 tu díky spojenému úsilí několika obcí, které se o katastr přehrady dělí, vyplula první loď Vysočina. Vloni ji vystřídalo Horácko.

Startuje na dohled od hráze, v Kramolíně. V létě pluje podle řádu téměř autobusového, s několika zastávkami až do Koněšína. V zimě pouze o víkendech a jenom k Wilsonově skále.
I když ono “pouze” je třeba brát s rezervou, Horácko je jediná loď na českých přehradách, která si zimní plavby může dovolit. Díky zvláštnostem zdejšího vodního světa propojeného s tím technickým totiž tato část přehrady nezamrzá.

“Na turbínu elektrárny vteče voda z hloubky padesáti metrů,” vysvětluje později vedoucí provozu Elektrárny Dalešice Josef Blaha. “Tahle voda má i v zimě 4 stupně Celsia. Pak se žene zpátky nahoru, promíchá se, přičemž turbínou protéká 150 metrů krychlových za vteřinu. Voda se neustále hýbe, proto nezamrzne.”

 

Čtyřicet pod hladinou, šedesát nad hladinou

Na břehu u kramolínské zastávky se zapomněly dvě slunečnice. Slunce se úspěšně pere s podzimním oparem. Horácko blafne a vypluje. Mine malý ostrůvek, který, když ještě býval pevninou, odhalil archeologům pozůstatky neolitického osídlení. Kapitán kormidluje a vzpomíná, jak se přímo na palubě oženil. Jestli bude udržovat tradici své rodiny, za pár let začne učit lodnický slang svého nedávno narozeného syna.
Majitel lodi vaří čaj a kafe. Odbíhá při tom na horní palubu a ukazuje:

“Tohle je Wilsonova skála. Horolezecká stěna mívala sto metrů a bývala jednou z nejvyšších u nás. Teď je z ní víc než čtyřicet metrů pod hladinou.

… Vypadá to jako poloostrov, že? Ale když je vyšší hladina vody, malé čluny tudy proplují a naši loď předhoní.

… Tady bývaly trampské osady. Na Halířce se dodnes scházejí, mají tam pomníček za zemřelé kamarády.

… Někde pod námi je Hartvíkovický mlýn. Při stavbě přehrady nebyla zatopena žádná vesnice, za své ale vzalo na Dalešické přehradě a nádrži Mohelno celkem dvanáct mlýnů.

… Zřícenina Kozlova. Na břehu je hodně zřícenin, ale jsou to úplné rozvaliny, ne jako třeba… Trosky. My tu máme svůj hrad s osmi věžemi,” zůstává nad věcí vystudovaný chemik, rodák z nedalekého Valdíkova, Milan Jahoda. Mluví o Dukovanech.

 

Voda nahodí atom

Věže novodobého atomového hradu hyzdí anebo zkrášlují jižní obzor. Místní už si museli zvyknout, že chladicí věže generují vlhké mraky. Návštěvník si nemůže pomoci, výsledek lidského snažení o zkrocení elementárních a energií nabitých částic přitahuje jeho zrak i objektiv fotoaparátu. Ostatně i kvůli atomové elektrárně Dukovany vznikla i dvě spojitá vodní díla, Dalešice a Mohelno.

Když se neděje nic dramatického, přečerpávací elektrárna Dalešice u paty nejvyšší hráze u nás (a zároveň nejvyšší funkční sypané v Evropě) jede v režimu energetické potřeby země.
“Dnes jsme třeba čerpali nahoru, vysvitlo slunko a zřejme fotovoltaika dodala víc, než se čekalo,” přibližuje různorodý provoz řízený obchodními a technickými požadavky inženýr Blaha. “My neovlivníme, kdy pojedeme, jsme prostě k dispozici. Řídí nás dispečink z Prahy.”

Když se neděje nic dramatického, účastník exkurzí, jež jsou na elektrárně v Dalešicích zdarma a dle potřeby, uslyší od průvodce: “Hučí to, cítíte? Strojovna hučí, jsme v turbínovém provozu.”

Jednu nebo více ze čtyř obrovských turbín také uvidí v provozu, pokud bude ochoten ze strojovny sestoupat několik pater. Ve ztemnělých útrobách hráze se dozví, že v noci se jede na čerpadlový režim – reverzní Francisovy turbíny obrátí směr otáčení a poženou vodu do horního jezera.

Když se neděje nic dramatického, mnohem menší průtočná elektrárna na menší nádrži Mohelno vyrábí něco málo elektrické energie. Voda v téhle přehradě slouží především jako zásobárna chladicí vody pro Dukovany.

Kdyby se dělo něco dramatického, například stále obávanější blackout, je tahle soustava jednou ze dvou v zemi, které nás můžou zachránit. “Výkon Mohelna, které má v záloze obyčejnou dieselovou centrálu, je sice malý, ale dokáže roztočit Dalešice,” říká Blaha. “Dalešice jsou schopné nahodit Dukovany. Do šedesáti minut tahle soustava obnoví napětí v síti. I když bude dva roky po sobě sucho, bude to fungovat.”

 

Absurdní kráva

Mohelenská hadcová step se nejmenuje podle nějaké význačné osobnosti regionu. Hadec je totiž název horniny, která pěkně akumuluje teplo, ale na živiny je skoupá – takže tu neroste žádné obří rostlinstvo. Nachází se nad meandry Jihlavy. Dnes se z této přírodní rezervace pěkně podíváte na hráz Mohelna, na kousek nesvázané řeky a na atomového obra, který krajinu přeměnil.

Hadcovou stepí vede naučná stezka, jejíž cedule vám vysvětlí, proč jsou tu borovice tak výtvarně zakrslé, proč na nich roste jmelí a proč jinak nikde nic. Však je to step. Nejlépe si ji užijete, když připustíte, že vás pohled na Dukovany přes údolí fascinuje.
Na elektrárnu se odtud jalovým pohledem dívá i světélkující socha krávy. Stojí uprostřed stepní louky, nedaleko mohyly Antoníček. Je dílem Barbory Masaříkové, studentky ZUŠ v nedaleké Náměšti nad Oslavou. Projekt sponzoroval ČEZ.

“Rastrem z šestiúhelníků je kráva pokrytá proto, že stejný tvar mají také palivové kazety v reaktoru jaderné elektrárny Dukovany,” vysvětluje na cedulce studentka. ČEZ má vytříbený smysl pro absurdno.

 

Jak se tam dostat

Kramolín leží 13 km jižně od Náměště nad Oslavou, odkud sem jezdí autobusy. Z Prahy je to autem necelých 200 km.

 

Jak na to
Lodní doprava po Dalešicích

Výletní loď Horácko se plaví celoročně, od 29. 10. do 31. 12. však pouze o víkendech, na hodinových plavbách z Kramolína k Wilsonově skále a zpět bez zastávek. Vyplouvá ve 13 hodin.

 

Jak na to
Exkurze do vodní elektrárny Dalešice

Exkurze je zcela zdarma a trvá asi dvě hodiny, během kterých navštívíte i běžný provoz a hráz. Mimo červenec a srpen pouze na objednání na tel. 561 10 5519 nebo na infocentrum.edu@cez.cz.

 

Tip na výlet
Třebíč

Město se rozkládá na obou březích řeky Jihlavy a je v něm několik památek UNESCO: Židovská čtvrť, Židovský hřbitov a románsko-gotická bazilika sv. Prokopa. Třebíčský zámek se rozkládá nad řekou v blízkosti baziliky sv. Prokopa a je sídlem Muzea Vysočiny.

 

Užitečné internetové stránky

www.dalesickaprehrada.cz lodní a cyklo doprava, výlety
www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/dalesice.html stránky vlastníka elektrárny, infocentrum
www.horacko.cz stránky mikroregionu s tipy na výlety

 


Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Skip to toolbar