Šumavské živly

Šumavské živly

Feb 06

Zdroj: Šumavské noviny, 6. února 2016

autor: Karel Schneider

 

Loňské léto se rozhořely vášně nad vyschlým pramenem Vltavy. Proto se ještě vracíme k dohašení doutnajících nesmyslů, vzniklých na půdě starostů šumavského parku – s pomocí poněkud suchopárného textu zprávy Českého hydrometeorologického ústavu, která se jmenuje: „Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015“

 

Text byl podstatně zkrácen a jazykově upraven:
(Celá zpráva o 162 stranách je zde: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/SUCHO/zpravy/Sucho_2015_prosinec_2015.pdf)

 

zivly1

Celkový úhrn srážek a roční teplota vzduchu v roce 2013

 

Leden až březen
Deficit srážek byl způsoben mohutnými tlakovými výšemi nad Azorskými ostrovy a Sibiří, které bránily normálnímu proudění vlhkého vzduch od západu.

Duben až květen
Srážky byly častější, ale malé a pomalu se prohluboval jejich deficit.

Červen až srpen
V červnu převládalo počasí s vysokým tlakem vzduchu, srážkové fronty byly směřovány přes Skandinávii a do vnitrozemí kontinentu a srážky byly jen občasné. V červenci probíhalo tryskové proudění od východního pobřeží USA přes Britské ostrovy, bylo silnější než obvykle a do střední Evropy byl vtahován teplý vzduch od jihozápadu až jihu. Většina vzdušné vlhkosti byla zachycena jižními svahy Alp. Výrazná anomálie rozložení tlakových útvarů blokovala nebo zpomalovala postup vlhkého vzduchu z Atlantiku. Tato cirkulace byla přerušena uprostřed srpna, kdy se nad střední Evropu dostavilo frontální rozhraní s výraznými srážkami.

Září až říjen
Na začátku září výrazná studená fronta přinesla vydatné srážky dále v září byly republika v nevýrazné tlakové výši s nízkými a jen lokálními srážkami. Konec září, začátek října byl pod vlivem tlakové výše nad střední Evropou – beze srážek. Vydatné srážky byly od 13, do 16. října jen přechodně zmírnily srážkový deficit.

zivly2

Celkový úhrn srážek a roční teplota vzduchu v roce 2014

 

Shrnutí meteorologických příčin sucha roku 2015
Srážkový deficit se už začal projevovat v roce 2014 a od února 2015 pozvolna pokračoval i v průběhu jarních měsíců. Během června dosáhl deficit přibližně ¼ vůči průměru z let 1981 až 2010 a do konce srpna vzrostl na 150 mm. Jarní deficit způsobila netypická přítomnost tlakových výší nad větší částí euroatlantické oblasti, které blokovaly tlakové níže s frontami a srážkami. Na začátku léta už byla celá ČR poměrně vysušena a situaci postupně zhoršovaly vlny veder, některé extrémní a trvající i řadu dní po sobě. Rozložení tlakových útvarů, zejména rozsáhlé a obnovující se tlakové výše přispívaly k tomu, že se k nám nedostával dostatečně vlhký vzduch z okolních moří a oceánu. Fronty, které se nad naše území už dostaly, neměly dostatečnou vlhkost pro vývoj bouřek, v létě převažujícím zdrojem srážek. Celkově suchá krajina s nedostatkem vláhy v kombinaci s relativně stabilním zvrstvením vzduch nepřispívala ani tvorbě bouřek z tepla nebo předfrontálních bouřek. Nízká relativní vlhkost a málo oblačnosti na vrcholu léta, kdy je nejdelší den, přispívaly k celkově většímu výparu. Všechny tyto okolnosti vedly k tomu, že byl méně srážek než normálně. Srpnové srážky sice pomohly vegetaci, ale ani s říjnovými srážkami nestačily výrazně snížit celkový srážkový deficit.

Zpráva ČHMÚ také porovnává extrémně suché roky, zejména 2015 – 2003 – 1947 – 1904

Podle srovnání časového průběhu sucha 2015 s vybranými historickými případy je nejpodobnější průběh sucha 2003. Výskyt extrémních teplot a vlny veder se podobá roku 1947. Deficit srážek byl srovnatelný s nejvýznamnějšími případy sucha v letech 1921, 1976 a 2003 a částečně 1911 a 1947.

Z hlediska deficitu povrchových vod v povodí Labe, Vltavy a Odry patří rok 2015 k nejhorším vůbec. Přitom platí, že sucho v roce 1904 bylo významnější na jihu Čech v povodí Vltavy a Otavy, sucho 1947 bylo výraznější než sucho v povodí horního Labe a Sázavy. Naopak sucho 2015 bylo s největší pravděpodobností v povodí Lužnice nejvýznamnější z uvedených historických případů. Protože projevy sucha u podzemních vod mají větší setrvačnost, je nanejvýš pravděpodobné, podle dat od roku 1961, že epizoda 2015 patří nejvýznačnějším vedle roků 1973, 1983, 1990, 1992 a 1993.

Vlastní komentář a souhrnnější pohled

zivly3

Celkový úhrn srážek a roční teplota vzduchu v roce 2015

 

Sucho v roce 2015 postihlo téměř celou střední Evropu, nejen ČR. Meteorologové, i s podporou družicového snímání povrchu celé zeměkoule, údaji z pozemních stanic a výpočetním zpracováním sesbíraných dat ještě ani dnes (z hlediska stavu poznání) nejsou schopni přesně vysvětlit všechny příčiny atmosférického proudění a tím i přesněji předpovídat počasí, zejména dlouhodobě.  Patří sem i rozdíly proti „typickému“ proudění vzdušných hmot nad Evropou v roce 2015.

Naši šumavští „suchaři“ si pomáhají při vysvětlování sucha na Šumavě teorií biotické pumpy (Makarieva, Gorškov). Tvrdí, že nedostatek srážek na Šumavě souvisí se stavem lesů šumavského národního parku –  nemůže zde pracovat biopumpa. Více o biopumpě zde: http://kfrserver.natur.cuni.cz/lide/lipavska/rozkvetapad/prednaska8.pdf (strana 13). Tento jev, podmíněný evapotranspirací * pravděpodobně existuje, zatím ale není plně potvrzený, viz Jan Pokorný „Hospodaření s vodou v krajině“ http://envimod.fzp.ujep.cz/sites/default/files/skripta/29e_final_tisk.pdf

Zřejmě existují mocnější atmosférické jevy, které případný efekt biotické pumpy dokážou překrýt, to např. v poslední době prokazuje rok 2015 ve střední Evropě. Také v době vegetačního klidu (kdy odpadá transpirace vegetace) ovšem srážky jsou, jen menší než v letním období.

Detailněji pro naši malou zemičku: na území ČR je nyní celkem zhruba 2 666 300 ha lesních porostů (r. 2014), z toho je podle Mánkovců „uschlých“ šumavských 20 000 ha (další otázka je, zdali jsou skutečně suché) to jest 0,75% z této celkové lesní plochy.

Vypadá to, jak by v roce 2015 byla pro téměř celé území ČR biopumpa nějak „vypnuta“. Nebo je snad vliv toho necelého procenta šumavských „uschlých“ smrčin natolik významný, že ovlivní nejen Šumavu ale i téměř celou ČR?

zivly4

Velká Praha

Velká Praha (Staré, Nové Město, Břevnov, Bubeneč a další), jejíž převážně zastavěné území zabírá 17 164 ha, tedy řádově stejně jako „uschlý“ les. Z nadhledu je na Praze vidět, že zastavěný prostor převažuje a dá se předpokládat, že i ten „uschlý“ les Šumavy má vegetace víc. Přesto v Praze prší a například v roce 2013 nadnormálně. V Podkrušnohoří byla suma srážek v roce 2015 normální, a jak tam krajina vypadá, není zde nutno zdůrazňovat, ke všemu je tam ještě srážkový stín.

 

 

 

Vývoj lesnatosti ČR je také zajímavý:

Rok                                                    1790    1865    1910    1990    1997    2014
Lesnatost v % na rozloze               25,0     28,0      30,0      33,3      33,4      33,9

Od už nějak měřitelného roku 1790 lesnatost na území ČR stále stoupá, na Šumavě také. Přesto jsou zaznamenány suché roky jako 1904, 1947. V rozmezí let 1904 do cca 1993 nebyl na Šumavě určitě zaznamenán rozsáhlejší „uschlý“ les. Navzdory nárůstu plochy lesních porostů (většinou vzrostlé stromy) se suché periody objevují. V roce 1947 navíc nebyla naše zemědělská krajina ještě drasticky přeměněna kolektivizací (zrušení mezí, remízků, později přibyly rozsáhlé meliorace).

zivly5

Svahy Černé hory, pramenná oblast Vltavy, území, o kterém Mánkovci, poslanec Zahradník (ODS) či senátoři Jirsa (ODS) a Veleba (Zemanovci), hovoří jako o „umírající Šumavě“. Foto: (c) Radek David, 1.11.2015

 

Mizerné na tom všem je, že řada lidí snadno podlehne výmluvným typům jako je Petr Martan a podepisují jeho petiční výtvory. V souvislosti s jeho „NE – ohrožení zdrojů vod pro Volarsko – Vimpersko – Strakonicko“ jsem se na něj obrátil, aby mi uvedl vědecké práce, o níž svou petici opírá.
Poslal mi jména vědců, ale práci jen od Jana Pokorného: Vít Šrámek, Jan Pokorný (Hospodaření s vodou v krajině), Vladimír Švihla, Jan Čermák. Od Víta Šrámka jsem nenašel nic (může být moje chyba). V článcích Jana Pokorného, které se mi podařilo dohledat  nepíše o „uschlém“ lese Šumavy (možná neznám od něj všechno) od Vladimíra Švihly jsem také nic nenašel, jen o jeho účasti zde: http://www.agris.cz/clanek/189835/lesy-jsou-vyznamnym-hydrologickym-prvkem-krajiny a tam o „uschlém“ lese Šumavy řeč nebyla. Snad jen Jan Čermák (http://www.hnutizivot.cz/blogy.html). Pokorný i Čermák se však především zabývají přeměnou lesní půdy na zemědělskou a důsledky této radikální změny na vodní poměry krajiny a s jejich závěry souhlasím. Proti jmenované čtveřici vědců (lesníků) nic nemám. Horší je to s vykladači jejich prací. Zásadní ze Šumavy je to, že zde není transformován les na zemědělskou půdu a tak jako červená niť mi spojuje lesnické odpůrce NPŠ nepochopení tohoto: lesní ekosystém horských smrčin Šumavy v bezzásahovém režimu pokračuje ve svém složitém životě i po drastickém kůrovcovém holožíru a zjevně úspěšněji než v holosečných lokalitách tamtéž, kde se proti kůrovci po lesnicku bojovalo. Škoda, když je tolik důkazů z obou stran Šumavy. Pro mě osobně je velké roztrpčení z osoby exředitele Mánka, který se hbitě zařadil do řad figur, které prezentují Petr Martan, Jitka Marková a jiní.

 

Poznámka:
Evapotranspirace je souhrnný proces, při němž se voda mění ve vodní páru.
Evaporace je odpařování z povrchů těles, vodních hladin, půdy.
Transpirace je odpařování z vegetace jako produkt jejich dýchání.

Zdroj:

http://www.sumavskenoviny.cz/1143/sumavske-zivly/


Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Skip to toolbar