11 nejzajímavějších podzimních cyklotúr po České republice

Aug 03

Autor: Michaela Bučková

 

Češi jsou milovníci cyklistiky a kolo neodkládají, ani když se na podzim ochladí. Přinášíme vám několik tipů, kam vyrazit.

 

Velkopavlovické putování za vínem André

Délka: 40 kilometrů Obtížnost: středně těžká, vede členitým terénem Odkud kam: Hustopeče a zpět Stezka Krajem André byla pojmenovaná podle odrůdy, která vznikla ve Velkých Pavlovicích křížením frankovky a svatovavřineckého.

Budete putovat převážně po polních stezkách, mezi zoranými poli a napříč vinohrady přes slavné vinařské obce jako Hustopeče -Starovičky – Velké Pavlovice -Bořetice – Vrbice.

Tady se nejlépe seznámíte s vinařstvím na Velkopavlovicku, s viničními tratěmi kraje, jedinečnými stavbami sklípků a spoustou památek.

Začít s prohlídkou kraje je možné už v Hustopečích na vinařské expozici v renesančním domě U Synků, ta seznamuje návštěvníky s historií a současností pěstování vinné révy a výroby vína.

Ve Starovičkách se zastavte na vyhlídce – nabízí krásný rozhled na Pavlovské vrchy a Novomlýnské nádrže. Velké Pavlovice se pyšní mnoha místy, kam vyrazit za vínem: restaurace Vinopa, vinařství Suský či Buchtovi. Zpomalit stojí za to ve vesničce Kraví Hora, v sousedních Bořeticích či ve starobylé Vrbici, která je pěkně rozložená na náhorní planině pod kopcem Stráž a zdejší vinaři své řemeslo umějí. Tato oblast dává nejkvalitnější červená vína na Moravě, není lepší tip, než se sem vydat na podzim.

www.hustopecsko.net

 

Loupežnická cyklotrasa na Uničovsku

Délka: 40 kilometrů Obtížnost: středně těžká, vede členitým terénem Odkud kam: z Uničova a zpět Trasa začíná a končí v Uničově, příjemném hanáckém městečku, jehož historie se datuje do 13.

století. Odtud se jede do obce Brníčko a dále přes Dlouhou Loučku do Šumvaldu. V Šumvaldu se jede po silnici a pak je nutné zdolat táhlý kopec, po levé straně zůstává Dolní Libina a pokračuje se až do Oskavy.

Kdo má ještě sílu, může se vydat ke zřícenině hradu Rabštejn ze 13. století. Pověst praví, že právě tady žili loupežníci. Vedl je Jošta z Dobříšova a přepadali bohaté kupce. Hrad je pustý od 18. století a údajně odtud vede tajný východ. Jen nikdo neví, kde přesně.

Takže pozor na loupežníky a hurá do Uničova. Trasa stoupá směrem k Obědné. Za vesnicí je nutné odbočit doleva a pokračovat až na vrchol kopce, kde se najede na lesní asfaltku, která cykloturisty provede kolem 599 metrů vysokého vrchu Bradla: jde o soustavu skal a skalek s vyhlídkou a minout je by byla škoda.

Z Lipinky, další obce na trase, je krásný výhled, cesta se odtud svažuje do Nové Hradečné.

I tady prý žili rytíři: na vrchu Hradisko, říká pověst, stával rozlehlý hrad obývaný strašlivými loupežníky. Byli tak hrůzní, že se s nimi prý hrad jednou propadl do země. Cesta se svažuje k Troubelicím, odkud se dojede do Uničova. www.cyklotoulky.cz

 

Klenot jižních Čech: z Třeboně do Slavonic

Délka: 62 kilometrů Obtížnost: středně těžká, vede členitým terénem Odkud kam: Z Třeboně do Slavonic Tato příhraniční cyklotrasa začíná ve starobylé Třeboni a zčásti vede krásnou krajinou České Kanady až do Slavonic, jejichž náměstí zdobí výstavní renesanční domy.

První zajímavou zastávkou může být rybník Rožmberk, největší rybník v Česku s rozlohou 489 hektarů.

Tato část cesty není nijak náročná a zvládnou ji i rodiny s dětmi. Dále se pokračuje na Novou Bystřici, kde stojí gotický hrad přestavěný v renesančním a barokním stylu. Na náměstí lze obdivovat řadu renesančních a empírových domů. Končí tu také úzkokolejka jezdící z Jindřichova Hradce.

Na trase leží Staré Město pod Landštejnem, nad nímž se pne zřícenina mohutného hradu Landštejn. Ten byl postavený ve 13. století.

Druhá třetina trasy je náročnější: cyklisté vystoupají do nadmořské výšky 650 metrů.

Pokud vám to nestačilo nebo sem míříte na více dnů, můžete se také vydat ze Slavonic do Jindřichova Hradce krásným prostředím České Kanady.

www.jihoceske-cyklostezky.cz

 

Nová cyklotrasa vede z Valašska na Hanou

Délka: 110 kilometrů Obtížnost: středně těžká Odkud kam: z Karolinky nebo Horní Bečvy do Valašského Meziříčí a dále do Tovačova Od pramenů Rožnovské a Vsetínské Bečvy až po soutok s Moravou lze poznávat pamětihodnosti, přírodní krásy, lidové tradice i místní speciality Valašska, Moravské brány a Hané. Trasa se skládá ze dvou větví: jedna začíná v Karolince, vede přes Halenkov do Vsetína a Valašského Meziříčí. Druhá část startuje z Horní Bečvy, pokračuje přes Rožnov a s první stezkou se spojí v Meziříčí. Pokud vás Rožnov nezlákal na návštěvu skanzenu, navštivte ve „Valmezu“ zámek Kinských.

Vystavují tu například sklo a gobelíny. Cyklostezka odtud pokračuje na Hranice na Moravě, Přerov a končí v Tovačově. V budoucnu se zastaví až na soutoku Bečvy s řekou Moravou. Dnes je otevřeno 110 kilometrů a v září byl spuštěn nový úsek. Po dokončení bude trasa měřit 140 kilometrů a skončí v Kroměříži, kde naváže na osmdesátikilometrovou cestu podél Baťova kanálu, vedoucí do Hodonína. Putování si lze rozložit do několika dnů, anebo vybrat jen kratší úsek vhodný i pro malé cyklisty: například trať ze Vsetína do 20 kilometrů vzdáleného Halenkova.

www.cyklostezkabecva.com

 

Podél kanálu

Délka: 32 kilometrů Obtížnost: středně těžká Odkud kam: z Nové Vsi a zpět Prozkoumání Schwarzenberského kanálu, mimořádné technické památky dostavěné roku 1822, stojí za to. A kolo je dobrý způsob.

Doporučit lze například 32 kilometrů dlouhou cyklostezku, která začíná a končí v Nové Peci.

Odtud se vyjíždí směrem na Plešné jezero a lesem se dojede na rozcestí, zde se odbočuje ke kanálu, kde cyklistu čeká devět kilometrů pohodové jízdy až do Zadní Zvonkové, kudy vedla před rokem 1989 ostře střežená hranice. Dnes tu stojí ruiny kostela a zbytky fary.

Pokračujte do Bližší Lhoty, kde se dá přívozem přejet na druhou stranu Lipna – do turistického střediska Horní Planá. Dále se vydejte po hlavní do Perneku, asi po třech kilometrech odbočte a převážně po lesní pěšině se vraťte do Nové Pece, kterou zdobí hezky opravené vesnické chalupy s typickou zvoničkou na střeše.

Hlavní atrakcí je však 50kilometrový kanál, který sloužil ke svozu dřeva, kmeny dosahovaly délky až 24 metrů. Mezi Novou Pecí a Jelením vede naučná stezka o stavbě kanálu a plavení dřeva.

Je to k nevíře, ale kanál fungoval téměř 100 let, za tuto dobu bylo do Vídně dopraveno asi osm milionů kubíků dřeva.

www.jiznicechy.org

 

Z renesanční Litomyšle na Kozlov Maxe Švabinského

Délka: 20 kilometrů Obtížnost: středně těžká Odkud kam: z Litomyšle do Kozlova a zpět Z malebné Litomyšle, kterou zdobí krásné renesanční náměstí a zámek z let 1568-1581 zapsaný v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, lze vystoupat na Kozlov. Do kouzelné vesnice pod stejnojmenným kopcem, kde maloval a žil Max Švabinský.

Ještě než se však vydáte na cestu, pokud to podzimní počasí dovolí, dejte si kávu v klášterních zahradách nedaleko litomyšlského zámku, které zdobí sochy Olbrama Zoubka. Je to kouzelné místo, kde můžete načerpat energii. I sochař Zoubek si Litomyšl oblíbil, bydlí na náměstí.

Z klášterních zahrad se vyráží směrem na Suchou, Pazuchu – až na Kozlov. Přímo na Kozlovském kopci můžete vylézt na rozhlednu a dát si oběd v restauraci (docela dobře a za rozumné ceny tu vaří a mají zde i dětské hřiště s pískovištěm).

Po obědě navštivte chaloupku Maxe Švabinského (čp. 50). V říjnu je tu otevřeno jen o víkendech, od 12 do 16 hodin. Švabinského kozlovská krajina, rázovití obyvatelé i samotné stavení okouzlili natolik, že se dnes mluví o jeho „kozlovském období“. Zpět do Litomyšle se dá jet stejnou cestou nebo oklikou: přes Svinnou, Vlčkov a Sloupnici.

www.litomysl.cz

 

Promenádní cestou mezi Smědavou a Jizerkou

Délka: 25 kilometrů Obtížnost: středně těžká, vede členitým terénem Odkud kam: ze Smědavy přes Jizerku a zpět Čeká vás krásná cyklotúra po hřebenu Jizerských hor se zastávkou v osadě Jizerka. Zaparkujte ve Smědavě, odkud vede na Jizerku asfaltová silnice – Promenádní cesta. Jde o osm kilometrů dlouhou trasu, o níž se říká, že patří k nejkrásnějším v České republice, protože nabízí dech beroucí výhledy. Lze ji doporučit vozíčkářům i rodičům s malými dětmi v kočárcích.

Těsně před Jizerkou lze odbočit na naučnou stezku k rašeliništím. To už se před vámi tyčí magický čedičový vrch Bukovec dosahující nadmořské výšky 1 005 metrů a pod ním malebná osada. Jestli se dá o nějakém místě napsat, že je „kouzelné“, pak je to Jizerka. Osadu s několika roubenkami dnes obývají převážně chalupáři (do jednoho z areálů jezdí na chalupu i finančník Petr Kellner), přesto tu bývá živo v létě i v zimě, kdy ji čas od času přívaly sněhu odříznou od světa.

Navštivte Muzeum Jizerských hor, na jídlo se vydejte do Panského domu. Z Jizerky se pak sjede do Polubného, odkud se dá dojet po cyklostezce 3018 zpět do Smědavy. Proč se vypravit právě sem? Z cesty jsou krásné výhledy do krajiny, což ještě podtrhuje podzimní příroda.

www.jizerky.eu/jizerka.php

 

Rozpadlé Ralsko

Délka: 50 kilometrů Obtížnost: středně těžká Odkud kam: z Bělé pod Bezdězem a zpět Je to území neprostupných lesů protkané asfaltkami. Není to tak dávno, kdy se po nich proháněly ruské gazíky a tanky. Dnes je vystřídali cyklisté, kteří do kdysi ohraničeného prostoru ruské armády u Mladé Boleslavi neměli přístup. Neslavnou minulost připomínají jen polorozpadlé domy, tankové střelnice. Vydejte se na cestu po stopách míst, která po ruské devastaci chytají druhý dech.

Kde začít? V Bělé pod Bezdězem. Na náměstí můžete obdivovat park i roubenky a pak vyrazit kolem koupaliště na Kuřivody.

Tam však nedojedete, po několika kilometrech je nutné odbočit na cyklostezku, která nás ostrým sešupem dovede k Břehyňskému rybníku u Doks. Tady se odbočuje doprava a po silnici 270 se dojede do Hradčan. Teď jste v centru vojenského prostoru. Stojí tu obrovské letiště s hangáry, kde „parkovaly“ ruské migy. Z Hradčan se lze vrátit po silnici 270 do Doks na břeh Máchova jezera, nejhezčí je to tu na jaře a na podzim, když se pláže vyprázdní. Projeďte náměstí v Doksech a vydejte se po cyklostezce, která chvíli vede kolem hlavní silnice, dále přes Oboru a Okna, malebnou vesnici s mnoha roubenkami.

Kousek za Okny se cyklostezka noří do lesa, netrvá dlouho a před vámi se objeví Valdštejnsko, zajímavé místo, kde nechal roku 1725 hrabě Valdštejn postavit šest loveckých pavilonů. Dochovaly se dva. Areál střeží dřevěné sochy granátníků z roku 1760.

Pokračujte lesem a dojedete kolem bezdězského nádraží k hlavní silnici, odkud vystoupáte až pod hrad Bezděz. Zpět do Bělé je to po cyklostezce s číslem 3045 necelých šest kilometrů. I tady ovšem narazíte na „artefakty doby“ -cyklostezka vede kolem rozpadající se tankové střelnice.

www.obecralsko.cz

 

Krkonoše: kaskády, vodopády a tůňky Bílého Labe

Délka: 12 kilometrů Obtížnost: středně těžká Odkud kam: ze Špindlerova Mlýna k Boudě u Bílého Labe a zpět V centru Špindlerova Mlýna začíná jedna z oblíbených a nepříliš náročných cyklotras vedoucí k Boudě u Bílého Labe. Až tam dojedete po asfaltu a kromě závěrečného stoupání je to příjemná trasa. Navíc jedna z mála vhodných pro vozíčkáře v Krkonoších. Lehce ji zdolají i rodiče s kočárkem. Z centra Špindlerova Mlýna se jede podél Labe až k lanovce na Medvědín, kousek odtud se odbočuje k cíli.

Cesta vede těsně podél Bílého Labe, které nabízí fantastické obrázky: kaskády, vodopády, tůňky vymleté valící se vodou. V létě za pěkného počasí je břeh obsypaný koupajícími se výletníky.

Pokud máte s sebou děti, zpomalit můžete u dětského hřiště, které se najednou vyloupne za zatáčkou zhruba ve dvou třetinách trasy.

Ještě trocha stoupání a Bouda u Bílého Labe stojí před námi. Zdejší borůvkové knedlíky jsou nepřekonatelné, byla by škoda je neochutnat.

Zpět se můžete vrátit stejnou cestou anebo pokračovat po cyklostezce K16 po vrstevnici úbočím Kozích hřbetů na Svatého Petra a do Špindlerova Mlýna. Barvy podzimní přírody, krásné výhledy do krajiny a řečiště Bílého Labe jsou zárukou, že se vám tahle túra bude líbit.

www.hory-krkonose.cz

 

Krušné hory s výhledem na středohoří i Krkonoše

Délka: 70 kilometrů Obtížnost: středně těžká, vede členitým terénem Odkud kam: z Flájí do Děčína V Krušných horách lze doporučit cyklostezku s číslem 23 vedoucí po hřebenu. Jde o nejvýše položenou cyklotrasu v severních Čechách, začíná v Měděnci a končí v Děčíně, její celková délka je 130 kilometrů. Proč se ale nevydat po kratším -sedmdesátikilometrovém – úseku: od přehrady ve Flájích až do Děčína?

Cesta vede celou dobu po asfaltu a nabízí krásné výhledy na okolní města i České středohoří. Za dobrého počasí lze zahlédnout i Krkonoše.

Míjí se Bouřňák, oblíbené lyžařské středisko na 869 metrů vysokém kopci, kam jezdí lyžovat hlavně obyvatelé Teplic, chata Vitiška ležící na úbočí Pramenáče, projíždí se nad Cínovcem.

Občerstvit se můžete v horském hotelu Komáří vížka (i tady se dá napojit na cyklostezku, snadno sem navíc vyjedete autem). Na vrchol také vede prastará jednosedačková lanovka. Měří 2,348 kilometru, což z ní dělá nejdelší lanovou dráhu bez mezizastávky v Česku. Na vrchol Komáří hůrky vyvážejí turisty i s koly. Cesta pokračuje přes Fojtovice, Tisou, Sněžník do Děčína. Mezi jeho největší skvosty patří děčínský zámek a staré mosty z 15. a 16.

století.

www.krusnehory.cz

 

To nejkrásnější z Vysočiny: Devět skal a Čtyři palice

Délka: 25 kilometrů Obtížnost: středně těžká Odkud kam: z Mílov a zpět Zde je třeba pořádně šlápnout do pedálů. Odměnou budou dechberoucí výhledy do krajiny, která se vlní mezi pastvinami, hlubokými lesy a opravenými domky. Tuhle jednoduchou krásu podtrhuje mnoho skalních útvarů.

Kde začít tento region prozkoumávat? V příjemném turistickém letovisku Mílovy. Odtud se jede po hlavní směrem na Moravské Křižánky, pak se odbočí doprava na cyklostezku do Svratouchu. Ta cestou míjí skalní útvar Čtyři palice skládající se ze tří vrcholů: Děvína, Paličaté a Tvrze, tím čtvrtým je nižší hřeben Opomenutá. Odtud se pokračuje směrem na Karštejn. Vyjedete na kopec a z ničeho nic se „za rohem“ objeví Zkamenělý zámek. Soustava rulových skal připomínajících hradní zříceninu. Dále se pokračuje po silnici do Svratouchu, Svratky a Herálce, kde se opět najede na cyklostezku směrem na Kadov. Kříží ji červená turistická značka vedoucí k Devíti skalám. Cesta není vhodná pro kola, ale vytlačit se ho sem vyplatí.

Devět skal je se svými 836 metry nad mořem ideálním místem, kde na chvíli zpomalit. Po červené se vrátíte zpět na cyklostezku, po které pojedete ještě další dva kilometry. Zabočíte doleva a dojedete zpět do Mílov.

www.zdarskevrchy.cz

 

 


Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Skip to toolbar