Kudy projíždí nejvíce aut?

Zdroj: MF Dnes, 27.5.2011

Autor: Jan Sůra

 

Podle posledního sčítání aut doprava na českých silnicích stagnuje. Může za to hlavně krize. Nové úseky silnic a dálnic čeká větší provoz až později.

 

PRAHA – Lidé v Litomyšli či Vysokém Mýtě to mohou chápat jako velkou nespravedlnost. Jejich městem každý den projede v průměru kolem 18 tisíc aut, přesto o rychlostní silnici kolem jejich domovů mohou stále jen snít.

Stát místo toho postavil rychlostní silnici u Chebu či Loun, kde za den projede ani ne polovina aut, ale řidiči tu jezdí už po pohodlné trase se čtyřmi pruhy.

Sčítání dopravy, které probíhalo celý loňský rok na českých silnicích, ukázalo, že stát v posledních letech postavil za miliardy nové silnice, po kterých jezdí mnohem méně aut než na řadě stávajících silnic I. třídy. Dokonce i na některých silnicích III. třídy je provoz vyšší než na nových úsecích dálnic.

 

„Dopravní intenzita je rozhodně jedním z kritérií pro rozhodování, jaký typ silnice stavět. Mnohdy je to ale více politická záležitost,“ říká vedoucí katedry silničních staveb na ČVUT Ludvík Vébr.

Fakt, že v Česku vznikaly silnice, které nejsou tak potřeba, kritizovala i rozsáhlá studie nazvaná Sestra (SEktorová STRAtegie dopravy). Hodnotila například, jak zapadají do evropské sítě, jak zlepší dopravní obslužnost regionu nebo jak přispějí ke snížení nehodovosti.

Vysoké hodnocení dostaly především silnice, které se často ani ještě nestaví, nízké například některé úseky rychlostní silnice z Prahy do Chomutova. Projede na nich kolem sedmi až osmi tisíc aut denně. Tedy tolik, kolik je v Česku zhruba průměr pro silnice první třídy. „Při hranici deset tisíc aut se už vyplatí uvažovat o čtyřproudé silnici. Ale je to jen jedno z kritérií, musí se brát v úvahu také například bezpečnost nebo výhled, jak bude doprava růst,“ míní Karel Dusbaba z projektové firmy Valbek.

Stát se hájí tím, že nelze za tak krátkou dobu zjistit, zda je silnice užitečná a potřebná. „Dálnice se nestaví na pět let,“ říká Jindřich Frič z Centra dopravního výzkumu. Na řadě míst se dá jistě očekávat, že provoz výrazně naroste, až se dokončí navazující úseky.

 

Například na dálnici D1 u Ostravy je menší provoz než na paralelní silnici 48. Místní to vysvětlují především skutečností, že dosud není napojená na polskou dálnici, která se dokončuje. Podobné je to i s úsekem D1 u Kroměříže, kde se čeká na protažení směrem k Ostravě a na Slovensko. „Oba úseky na svoji plnou zátěž ještě čekají, budou mít zcela jiná čísla než v roce 2010,“ tvrdí mluvčí ŘSD Martina Vápeníková.

Stát má díky sčítání, které se koná jednou za pět let, detailní přehled o dopravní hustotě po celé republice.

Podle Vápeníkové ukazuje srovnání mezi rokem 2005 a 2010 za celou republiku spíše stagnaci. Do velké míry za rok 2010 však čísla ovlivnila odeznívající krize, kterou ukazuje například úbytek dopravy na přechodech do Německa. Nové silnice přitahují další dopravu: podle Vápeníkové nejvíce stoupl provoz na silnicích, které navazují na nově otevřené úseky.

Nejhustší doprava je na začátku dálnice D1 v Praze-Chodově, kde za den projede 88 tisíc aut. Podle sčítání ubylo od roku 2005 především kamionů, naopak výrazně přibylo motorek. Osobní auta tvoří tři čtvrtiny veškerého provozu.


Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Skip to toolbar