Lodě už doplují z Budějovic až na Hlubokou

Zdroj: Českobudějovický deník, 13. 6. 2011
Autor: Hana Svitilová

 

České Vrbné – Bezproblémové fungování nové plavební komory v Českém Vrbném bylo pro odborníky z ČVUT zapeklitým oříškem.

 

Po Vltavě z Českých Budějovic na Hlubokou mohou od soboty plout lodě. Právě na tomto bezmála devítikilometrovém úseku začala první plavební sezona v novodobé historii.

Po Vltavě z Českých Budějovic na Hlubokou mohou od soboty plout lodě. Právě na tomto bezmála devítikilometrovém úseku začala první plavební sezona v novodobé historii.

Slavnostnímu otevření předcházely rozsáhlé stavební úpravy jak v samotném korytu řeky, tak na budování přístavů v Českých Budějovicích a Českém Vrbném a modernizaci jezu nedaleko vodáckého areálu Lídy Polesné.

Právě tady vznikly výjimečné stavby sklopného mostu u vjezdu do ochranného přístavu a netradičně řešené plavební komory. Obě si mohla v sobotu i s odborným výkladem prohlédnout veřejnost.

 

Vodní cesta

Vltava je splavná v úseku 8,9 km mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou.
Obnovení úseku stálo 740 milionů korun bez daně.
Plavit se tu mohou lodě do 300 tun o maximální délce 44 m, šířce 5,4 m a ponoru 1,3 m (v budoucnu 2,2 m).
Podjezdná výška mostů je 5,25 m.
Plavební komora Č. Vrbné má spád 7,5 metru, šířku 6 m a délku 45 m, proplavení trvá cca 20 minut.
Nyní se pracuje na splavnění dalšího úseku z Hluboké do Týna nad Vltavou, hotovo by mohlo být v roce 2013.

 

Unikátem je svým způsobem plavební komora. Aby fungovala zcela hladce, museli si odborníci Fakulty stavební Českého vysokého učení technického (ČVUT) poradit s poměrně zapeklitým oříškem. Jejich úkolem bylo optimalizovat systém plnění tak, aby byl bezpečný zejména s ohledem na proplouvání rekreačních a sportovních lodí.

„Technicky je plavební komora výjimečná tím, že je plněna jednostranným krátkým obtokem, což je na spád sedm a půl metru poměrně odvážné technické řešení,“ zdůrazňuje Pavel Fošumpaur, zodpovědný řešitel hydraulických výzkumů, které pracovníci ČVUT prováděli.

Problém tkvěl v tom, že rozdíl hladin nad a pod jezem už může vyžadovat plnění plavební komory po celé délce, aby bylo rovnoměrné. Vodorovné stoupání a klesání hladiny ale kvůli poměrům na řece nebylo možné zajistit přívodním potrubím po celé délce komory, proto se odborníci museli vypořádat s jednostranným plněním. Třicet vteřinových kubíků vody proto usměrňuje unikátní zařízení. Jeho základem je jednostranný rošt doplněný o ocelové roury, které rozráží proud vody, ten také usměrňuje upravený strop přívodního kanálu. Výsledkem je, že hladina i při napouštění komory zůstává klidná. „V komoře by nemělo docházet k vírům a turbulencím, aby se lodě nemohly nežádoucím způsobem posouvat, otáčet či dokonce překlopit,“ vysvětluje Fošumpaur.

 

„Tato plavební komora je naprosto bezpečná po všech stránkách. Je vybavena tím nejmodernějším zařízením, úvaznými prvky umístěnými na plováku, které umožňují vyvázat se jenom jednou, není nutno loď převazovat, úvazný prvek stoupá nebo klesá společně s lodí,“ vysvětluje Fošumpaur další elegantní řešení uvnitř komory.

Technických problémů, se kterými se ale spolu s kolegy musel potýkat a oproti původnímu návrhu projektanta dořešit, byla ale celá řada. Týkaly se jak samotné plavební komory, tak celého plavebního stupně.

„Bylo třeba sladit interakci provozu plavební komory a sousedící vodní elektrárny, ukázalo se totiž, že může negativně ovlivnit zaplouvání lodí do komory. Zastavení provozu elektrárny by bylo velice nerentabilní, hledalo se tedy řešení, které umožní paralelní provoz obou zařízení. Před vjezdem do dolní rejdy plavební komory je právě proto vybudována zeď, která má za úkol odklonit proud vod od elektrárny, který by jinak nevybíravým způsobem atakoval plavidla zaplouvající do komory,“ poukazuje na další důležitý stavební prvek.

Problém by pro plavební stupeň neměly znamenat ani povodně. Jejich převádění věnovali odborníci značnou pozornost. Na modelu stavby simulovali i stoletou vodu. „Museli jsme stavbu všech objektů plavebního stupně řešit tak, aby nezhoršila odtokové poměry, tedy aby nemohla zvýšit hladinu vody v Českých Budějovicích oproti dosavadnímu stavu. Během povodně mohou být také tyto objekty atakovány vodou a hrozí nebezpečí, že se budou tvořit výmoly, nánosy a stavby by se mohly i sesunout. Všechen prostor byl proto sanován kamenným záhozem a je tak bezpečně chráněn proti povodním,“ ubezpečuje Fošumpaur Jihočechy, kteří jsou jen na zmínku o velké vodě velmi citliví.

Všechna použitá řešení se neopírají jen o teorii. Vznikla kombinací složitých výpočtů a simulací. „Těžiště naší práce spočívalo ve výzkumu na fyzikálních modelech, na kterých byly formou experimentu vyzkoušené všechny situace – proplouvání lodí, plnění a prázdnění komory, v laboratorních podmínkách jsme na modelu vodního stupně testovali i chování během povodní, interakce plavby s ostatními objekty,“ líčí expert z ČVUT způsob, jak se v laboratoři testovala budoucí podoba vodního stupně.

 

O funkčnosti zařízení se hned první den provozu přesvědčily zástupy zvědavců. Přihlížely jak prvnímu oficiálnímu proplouvání plavební komorou, tak manévrům v nedalekém ochranném přístavu. Ten je určen jednak ke kotvení a servisu lodí v běžném provozu (plnění plavidel pitnou vodou, odčerpávání odpadních vod, tankování pohonných hmot), ale dokáže i zajistit ochranu plavidel před povodní. Mohou sem zaplout až dvě velké osobní lodě, ale i malé čluny, pro které je tu celkem 27 stání. Právě kvůli vjezdu velkých lodí tu funguje sklopný most, jehož zvednutí musí vyžadovat každá loď vyšší než 2,9 metru. V případě povodní se musí zavřít i vrata do přístavu pod mostem.


Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Skip to toolbar