Kůrovcová těžba na Šumavě klesá

Feb 20

Zdroj: Českobudějovický deník, 20. února 2013

Autor: Miroslav Fuchs

 

 

Za šest let brouk zasáhl rozsáhlé území Šumavy bez rozdílu, zda se jednalo o území bezzásahová či zásahová

 

Pouhé tři roky stačily k tomu, aby na Šumavě uschlo vlivem kůrovce 3862 hektarů smrkového lesa.

I takové jsou výsledky srovnání leteckých snímků pořizovaných Správou Národního parku Šumava již od roku 2006. Až do včerejška ale podle ředitele Správy Jiřího Mánka předchozí vedení parku nikdy veřejnosti snímky neprezentovala. „Nevím, proč tyto informace veřejnosti neposkytovala, protože jsou velmi důležité. Získaná data neslouží jen nám pro informaci o stavu lesního ekosystému, ale měla by být předkládána veřejnosti, aby si udělala obrázek na základě skutečných čísel,“ uvedl Mánek.

 

Jak zdůraznil, čísla opravňují k tvrzení, že kůrovcová kalamita na Šumavě končí. „Čísla ukazují, že v letech 2009 až 2011 usychalo na Šumavě každý rok více než tisíc hektarů lesa a v roce 2012 to bylo zhruba 160 hektarů. Jestliže se v uvedených letech těžilo a vznikaly holiny na území šesti set až tisíce hektarů lesa ročně a loni to bylo jen 150 hektarů, pak si můžeme dovolit tvrdit, že kůrovcová kalamita je u konce,“ podotkl při prezentaci výsledků leteckého snímkování ředitel Správy parku.

 

Za posledních šest let kůrovec zasáhl rozsáhlé území Šumavy bez rozdílu, zda se jednalo o území bezzásahová, nebo ta, na kterých bylo možné proti kůrovci zasahovat. „Pokud se podíváme na bezzásahová území, za posledních šest let usmrtil kůrovec 4,5 tisíce hektarů lesa. V roce 2012 výsledky ukázaly, že z toho celkového čísla to bylo už jen zhruba 160 hektarů. Co se týká zásahových území, bylo vykáceno asi 3,5 tisíce hektarů lesa, což v konečném součtu dává něco málo přes osm tisíc hektarů lesa zasažených kůrovcem v posledních šesti letech,“ shrnul Mánek.

 

Ve srovnání zejména s roky 2009 až 2010, kdy kůrovcová kalamita gradovala, jsou loňská čísla nižší. Zatímco v roce 2009 dosáhla kůrovcová těžba objemu 350 tisíc kubíků, loni už to bylo jen 75 tisíc kubíků. Pokud se týká výhledu pro letošek, měla by kůrovcová těžba dosáhnout dvou třetin, možná i jedné poloviny loňského množství,“ zdůraznil Jiří Mánek a dodal, že v bezzásahových oblastech uschlo v roce 2012 pouze 160 hektarů lesa. „Letos neočekáváme nárůst. V zásahových oblastech rozhodně pomohly provedené zásahy, jinak by se kůrovec šířil nekontrolovatelně do dalších území,“ uvedl.

 

Jaromír Bláha z Hnutí Duha se domnívá, že výskyt kůrovce by ochabl i bez zásahů. Ekologický aktivista už dříve uvedl, že se jedná o přirozený proces. „Gradace kůrovce po několika letech sama opadá. Naznačoval to už rok 2011, kdy se snížil počet napadených stromů,“ řekl Bláha před časem ČTK.

 

Za osudové pro šumavské lesy lze podle Jiřího Mánka považovat rozhodnutí bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka a tehdejšího ředitele správy Františka Krejčího rozšířit po orkánu Kyrill bezzásahové území na zhruba 14 tisíc hektarů a umožnit tak kůrovci nekontrolovatelné množení. To mělo za následek nejen rekordní těžby v letech 2009 až 2011, ale také ponechání obrovského množství dřevní hmoty v porostech k přirozenému zetlení.

 

K podobné situaci už by podle Jiřího Mánka v budoucnu nemělo dojít, ovšem za předpokladu, že se opět nerozhodne o tak zásadním rozšíření bezzásahových území.


Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Skip to toolbar