Zdroj: Hospodářské noviny, 9. 8. 2012
Autor: Anna Fagotová

Přestože se Evropská komise už několik let snaží o vytvoření společné metody, jak hodnotit vědu v EU, rozdíly mezi členskými státy pořád přetrvávají. A liší se nejenom kritéria, podle nichž se hodnotí, ale i to, kdo hodnocení vystavuje a jakou má váhu.

Ve Francii vědu celonárodně posuzuje státní agentura nazvaná Hodnotící kancelář pro výzkum a vysoké školství, zřízena byla v roce 2007. V rámci té je pro každou hodnocenou organizaci sestavena zvláštní desetičlenná komise. Zkoumá se hlavně kvalita vědeckých projektů, ale taky vliv instituce, její účast v síti národních a mezinárodních programů či podstoupené riziko při výzkumu. Roli hraje také to, jaký má výzkum dopad v sociální sféře.

V Británii to má na starost Agentura pro výzkum hodnocení vědy, která posuzuje pracovní týmy z celkem sedmašedesáti oborů. Metodiku vypracují rady pro financování vysokého školství z Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska. Hodnoticí kritéria jsou především výsledky výzkumů, výkonnostní profil anebo výzkumné příjmy.

V Německu a v Belgii se žádné centrální hodnocení neprovádí. Nicméně některá vyhodnocení existují. Například v roce 2005 Německá rada pro vědu a humanitní vědy vypracovala pilotní studii o vyhodnocování vědeckých projektů. Hodnotil se nejenom samotný výzkum, ale i podpora mladých vědců a předávání znalostí. V Belgii zahájila celostátní hodnocení vědy Univerzita v Bruselu v roce 2008. Hodnocení se vedlo v sedmi různých kategoriích, jako je dopad výzkumné činnosti na společnost.

Věda se odlišně hodnotí i ve Spojených státech, kde pomáhají různé žebříčky. Jeden z nich provádí například arizonské Centrum pro měření univerzitních výkonů, sleduje v něm vědecké programy podle následujících kritérií: celkové náklady na výzkum, federální náklady na výzkum, dotace od nadací, roční objem darů univerzitám, členství v národních akademiích, udělená ocenění členům sboru, počet doktorandů, počet udělených doktorátů nebo výsledky specializovaných testů.