Zdroj: MF Dnes, 23.8.2012
Autor: Jan Sůra

Stavba spaloven odpadu v Česku dostane s největší pravděpodobností zelenou od Evropské unie. Stát také plánuje výrazné zvýšení poplatků za jejich skládkování. Pro firmy, které s odpadem nakládají, tak bude využívání nových spaloven výhodnější než klasické skládkování.

Po čtrnácti letech by v Česku mohly začít znovu vznikat spalovny odpadů. Umožnit to má nejen změna v legislativě, ale i plánovaná podpora ministerstva životního prostředí. To velmi vážně zvažuje, že začne přispívat z evropských peněz na jejich stavby.

Od poradního orgánu Evropské komise Jaspers získalo ministerstvo poprvé pozitivní vyjádření k plánu podpořit finančně stavbu zařízení na energetické využití odpadu, jak se odborně většině spaloven říká. “Je velká šance, že bychom mohli ještě ze současného operačního programu takovým zařízením vyplatit dotace v řádu stovek milionů až miliard korun,” uvedl náměstek ministra životního prostředí Jakub Kulíšek. Ministerstvo už dokončuje přípravu žádosti pro odeslání projektů na spalovny v Chotíkově a Komořanech. Obě spalovny by měly získat dotaci v součtu za 1,2 miliardy korun.

Už teď je sice papírově možné dotace na podobná zařízení čerpat, ale ve skutečnosti žádný projekt na spalovnu neměl šanci projít, protože mu nevycházela ekonomika. Hlavním důvodem je konkurence skládek, kam je pro svozové firmy většinou levnější odpad vyvézt.

Podpora spaloven může vést k omezení recyklace

Se spalovnami navíc počítá ve své koncepci i ministerstvo průmyslu a obchodu, které si loni nechalo zpracovat studii na možnost energetického využití odpadů. Materiál počítá s tím, že by mohla v každém kraji vyrůst jedna spalovna. Pokud budou mít co spalovat. Spalovny jsou v řadě zemí velmi rozšířené, například ve Švýcarsku. Jejich odpůrci se však obávají, že podpora povede k omezení recyklace.

“Bude velký tlak na to, aby spalovny pálily co nejvíce odpadů. To se může projevit na tom, jak se bude třídit,” varuje Daniel Vondrouš, který pracuje v legislativní sekci Zeleného kruhu. Česko sice v řadě parametrů vykazuje velmi dobrý podíl recyklace, stále ale zaostává hlavně v recyklaci bioodpadu. Ministerstvo nechce, aby ve spalovně končil veškerý odpad. “Hlavní je recyklace, do spaloven by měl jít už jen odpad, který nejde jinak využít,” dodal Kulíšek. Dosud se tak neděje, ve spalovnách končí běžný komunální odpad, většina jde na skládku.

Skládkování se nevyplatí

Ministerstvo životního prostředí však dokončuje návrh novely zákona o odpadech, který trh s odpady zásadně změní. Výrazně se má změnit výše poplatku, který musí majitelé skládek odvádět státu za každou tunu přijatého odpadu. Až na takovou výši, že se tam odpad nevyplatí dovážet.

“Náš cíl je, aby v roce 2022 neexistovala už jediná skládka neupraveného komunálního odpadu,” uvedl Kulíšek. Peníze za skládkování navíc mají jít právě na podporu třídění. Poplatek má stoupnout nad dva tisíce korun za tunu. “V porovnání s Evropou bude však velmi nízký,” srovnává Kulíšek.

Zdražení skládkování může také dál zvýšit cenu, kterou musí lidé platit za svoz a likvidaci odpadu. V Česku jsou zatím jen tři velké spalovny: v Praze, Brně a Liberci. Ty se musí přetahovat o odpad se skládkami tak, že často svážejí palivo do svých kotlů i několik set kilometrů. Na papíře je několik velkých projektů, kromě Chotíkova a Komořan také například v Opatovicích nebo u Karviné. Spalovny narážejí tradičně na velký odpor obyvatel v okolí, komořanská ovšem již získala územní rozhodnutí. Investoři zatím změnu přístupu poradního orgánu Jaspers nechtějí komentovat.