Zdroj: Hospodářské noviny, 9. 10. 2012

Autor: Julie Daňková

Vědci dostanou návod, jak zpeněžit své nápady

Vědecká pracoviště dostanou návod, jak zpeněžit svůj výzkum. Rozpočty badatelských center počítají se zakázkami pro průmysl.

Díky vědcům z Vysokého učení technického zařadí brněnská firma Tescan do svého katalogu zbrusu nový typ mikroskopu – umožní pozorovat i nejmenší živé organismy. Škole, která na prodeji licence vydělala, se v tomto případě osvědčil mechanismus, podle kterého vědci hlásí manažerům z univerzity své nápady dřív, než je veřejně prezentují na přednáškách či v publikacích.

Systém ochrany duševního vlastnictví se brněnským technikům natolik osvědčil, že posloužil jako vzor – tým odborníků z něj vycházel, když po tři roky sepisoval návod, jak by měla výzkumná centra a vysoké školy postupovat, pokud se rozhodnou své nápady a objevy prodat firmám. Výsledný soubor metodik z projektu EF-Trans dorazí do poštovních schránek rektorů a vedoucích ústavů do tří týdnů. Ti si pak podle nich mohou nastavit to, jak výsledky bádání komerčně využít nebo jak nabídnout podnikům spolupráci, o kterou stojí. A hlavně přijmout zkušené lidi, kteří budou mít prodej vědeckých výsledků na starosti. “Bude-li vědec dělat obchodníka, nemůže se věnovat své hlavní práci – bádání,” vysvětluje garant projektu Pavel Komárek.

Navíc bude díky tomu pro firmy jednodušší a čitelnější, jak se k práci vědců dostat. “Když mají školy a vědecká centra výsledek, musí ho umět identifikovat, ochránit, nabídnout a přijmout pravidla trhu,” vyjmenovává Komárek, co mohou výzkumníci najít v šablonách, které vznikly v rámci evropského projektu za 50 milionů korun.

Naučit se prodávat své nápady je pro badatele nezbytné. Velká vědecká centra, která v Česku v posledních letech vznikla, s příjmy z prodeje know-how přímo počítají v rozpočtech. Na jejich výstavbu přiklepla Evropská komise téměř 40 miliard korun, ale na svůj další provoz si musejí vydělat sama. Například superlaser ELI, který se dnes slavnostně začíná stavět v Dolních Břežanech u Prahy, by měl od roku 2015 pokrýt z deseti procent výlohy na svůj provoz smluvním výzkumem. A centrum IT4Innovation, které sídlí v Ostravě, chce svůj provoz do osmi let financovat ze zakázek dokonce z dvaceti procent. “Vzniklé metodiky a analýzy vnímáme jako základní informační báze pro nastavování našeho systému komercializace,” uznává Martin Sedláček z nově otevřeného Centra transferu biomedicínských technologií při Fakultní nemocnici v Hradci Králové. To je jedno z nových pracovišť, kde se scházejí výsledky výzkumníků s poptávkou firem.

Víc peněz ze spolupráce s průmyslem by měly získávat i vysoké školy. Těm to minulý týden připomněl ministr školství Petr Fiala při zahájení nového akademického roku. Vláda totiž do vědy víc než stávajících 26 miliard korun ročně nedá a zájemců o tento balík i díky novým vědeckým centrům stále přibývá. Jenže součinnost mezi univerzitami a průmyslníky vázne. Školy jdou raději do spolupráce, díky níž pak mohou publikovat – podle toho jsou totiž hodnoceny. “Firmy jsou motivované jinak. Hledají novou obchodní příležitost, konkurenční výhodu, úsporu nákladů, dosažení vyšších zisků,” říká vedoucí Technologického centra Hradec Králové Martin Dittrich. Navíc podle něj ve školách ještě stále chybí lidé, kteří mají za sebou práci v privátním sektoru.

Metodiky celý rok v praxi prověřovalo a ladilo deset vysokých škol a čtyři výzkumné ústavy. “Proběhla i široká řada seminářů a konferencí po celé republice, kde jsme o těchto problémech diskutovali. Přijeli tam i renomovaní experti ze zahraničí, kteří strávili na jednom místě řadu dnů, kdy se seznámili s místními problémy, vypracovali analýzy a poradili jak dál,” oceňuje na projektu EF-Trans hlavní vědecký poradce premiéra Rudolf Haňka.