Zdroj: Hospodářské noviny, 10. prosince 2012

Autor: Zuzana Keményová

Stavby, které ochrání před velkou vodou například Beroun či Veselí nad Lužnicí, dokončí příští rok Povodí Vltavy. A v plánu už má další velký projekt. “Chceme, aby si vodní nádrž Orlík poradila s desetitisíciletou povodní,” říká generální ředitel Povodí Petr Kubala, který chystá i komerční využití přehrad na Vltavě.

HN: Co se od povodní v roce 2002 na vltavské kaskádě změnilo?

Velmi významně jsme zvýšili zadržování vody na Lipně. Udělali jsme tam některá technická opatření na hrázi a postavili nové ochranné hráze ve vybraných místech kolem nádrže. Hladina tak může nastoupat navíc o čtyřicet centimetrů, což je dalších dvacet milionů kubíků vody. Je to důležité proto, že Lipno je první přehrada vltavské kaskády a právě tady se vždy nahromadí veškerá voda, která odtéká ze Šumavy.

HN: Co máte ještě v plánu?

Tak například máme už zpracovanou studii přehrady na Orlíku, což je nejstěžejnější nádrž vltavské kaskády. Připravujeme tam projekt na převedení desetitisícileté povodně. Většina přehrad byla budována ve 40. a 50. letech, ale ty přehrady byly stavěné na vodu stoletou. Ale pokrok, věda i celosvětový trend jdou dál a my chceme, abychom povodně zvládali lépe.

HN: Jak to na Orlíku chcete udělat?

Teď jsme ve fázi, že jsme si od odborníků z Českého vysokého učení technického nechali udělat modelovou studii a návrh několika variant, jak to udělat. Zatím to však nechci předjímat, těch možností je víc. Teď řešíme to, jak by bylo možné vybrané varianty technicky uskutečnit. Takže prozatím, dokud nebudeme znát finální řešení, nechci nic naznačovat.

HN: Orlík je jediná větší protipovodňová akce, na kterou se ještě chystáte?

Ne, není. Příští rok budeme dokončovat nespočet protipovodňových akcí, ty největší jsou protipovodňová ochrana Berouna, Králova Dvora nebo Veselí nad Lužnicí a Plané nad Lužnicí.

HN: Můžete být konkrétnější?

Jedná se často o kombinace ohrazování řek, zvyšování kapacity koryt odtěžením nánosů či možnosti použití mobilních hrazení. Ale děláme i další opatření, která mají zvýšit zadržování vody v krajině, jako například budování poldrů. Často jsou to hráze, ale ty nejsou vhodné všude. Proto například tady v Praze, když půjdete po nábřeží, uvidíte v chodníku takové drážky. V případě hrozící povodně se tam postaví mobilní hrazení. Všechno by mělo být dokončeno do konce roku 2013. Někde se však setkáváme s tím, že lidé zapomínají. Po povodních v roce 2002 lidé sepisovali petice za výstavbu protipovodňových opatření. Jenže teď, když do nich stát investoval a staví další, tak někteří občané – a to i ti, kteří psali tehdy petice pro jejich výstavbu – zase volají po tom, že je tam nechtějí.

HN: Co se jim nelíbí?

Zpracovali jsme mapy povodňového nebezpečí a – jak už jsem zmiňoval – děláme protipovodňová opatření. Kromě toho také zpracováváme studie záplavových území. S tím jsme začali po povodních v roce 2002. Jsou to území, na kterých se nesmí stavět. A starostové nejsou vždy pro to stanovovat záplavová území, protože tím pozemky ztrácejí hodnotu.

HN: Kolik všechna protipovodňová opatření budou stát?

V našem povodí na ně celkem jde více než 2,3 miliardy z půjčky z Evropské investiční banky.

HN: Takže můžeme říct, že do konce příštího roku už bude celé povodí Vltavy zabezpečené proti povodním?

To je silné tvrzení. Povodně jsou přírodní jev a je mylné myslet si, že jakákoliv opatření zcela zabrání povodním. Nikdy nikdo nevíme, jestli nepřijde povodeň ještě větší, než nyní očekáváme. V minulosti byly velmi rozsáhlé povodně. A to, co jsme si mysleli, že nikdy nepřijde, se teď stává docela častým jevem. Z dlouhodobého hlediska tedy povodně nejsou nic neobvyklého. Nelze však říct, že se před povodněmi dokážeme stoprocentně ochránit.

HN: Vznikne v nejbližší době v povodí Vltavy nějaká nová hráz či přehrada?

My to neplánujeme. To, co je na Vltavě teď, stačí. Nicméně byl zpracován plán výhledových vodních nádrží, který v rámci našeho povodí obsahuje 23 lokalit. Jsou to území, která jsou hájena tak, aby výhledově za padesát, osmdesát až sto let bylo možné v těchto místech vybudovat případně přehradu, pokud bude nutné zadržovat víc vody pro pitné účely. Je to proto, že z České republiky veškerá voda pouze odtéká. Veškerou vodu, kterou máme, je pouze ta, co naprší. Takže nutnost zadržovat více vody určitě skutečně v budoucnu nastane. Už v současnosti se mnohde potýkáme nejen s povodněmi, ale právě se suchem.

HN: Povodí Labe se chystá mnohem více využívat své nádrže k rekreaci a především pro soukromé lodě, například jachty nebo motorové čluny. Plánujete něco podobného?

Ano, rozhodně soukromým lodím chceme vyjít vstříc a už na tom nějakou dobu pracujeme. Na všech našich nádržích od Lipna přes Orlík, Kamýk a Slapy jsme zpracovali dokumentace obsahující mapy využití vodní plochy a břehů. Znamená to, že máme dokumenty, které popisují stávající stav. Tedy kolik tam je nyní marín, jak je to na dané nádrži se sportovní plavbou a lodní dopravou, jaké tam jsou pláže nebo aktivity vodních sportů. K tomu jsme dopracovali další možný rozvoj. Máme tam místa, kde by bylo možné vybudovat nové maríny a nová přístaviště, čerpací stanice nebo centra pro vodní lyže a skútry.

HN: Kolik na to máte peněz?

My jako povodí to stavět nebudeme. Komunikujeme s možnými soukromými investory a vytváříme jim podmínky, aby to tam mohli budovat. Jsou to například firmy, soukromé osoby nebo sportovní kluby.

HN: Je možné se někde na ty mapy podívat?

Nikde veřejně to vyvěšené není. Pokud bude mít někdo zájem začít něco na Vltavě stavět, přijde k nám a my to s ním prodiskutujeme. Bude se například posuzovat, jestli by případný stavební záměr nerušil rekreanty nebo rybáře, jak strmé jsou okolní břehy nebo jestli by to nekolidovalo s plavebním provozem. Samozřejmě se k tomu budou vyjadřovat i představitelé obcí, které jsou v blízkosti. Takže vše musí být v souladu. My k tomu vytvoříme maximální podmínky a podporu.

HN: Kolik je zhruba míst, kde by se daly postavit nové maríny?

Hodně, skutečně hodně. Najdeme je na všech nádržích vltavské kaskády. Jsou to jak stávající místa, která by se ještě dala rozšiřovat, i úplně nová, kde prozatím nic takového není. Je to všechno o nabídce a poptávce. Pokud někdo přijde s dobrým záměrem, který na daném místě půjde uskutečnit, tak my mu vyjdeme vstříc. Například na Orlíku spolupracujeme s Jihočeským krajem a s obcemi na Písecku – každý rok už čtvrtým rokem spolupořádáme v Písku odbornou konferenci, která je zaměřená na revitalizaci Orlické nádrže. Jedním z těch témat jsou i tyhle aktivity, které mohou přinést kraji velký rozvoj.

Petr Kubala

Narodil se roku 1964 v Praze.

V roce 1987 absolvoval studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Po studiích nastoupil do Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze, kde se později stal vedoucím oddělení podzemních vod.

V roce 1995 nastoupil do Povodí Vltavy jako specialista útvaru povrchových a podzemních vod. Aktivně se v letech 2000 až 2002 podílel na tvorbě nového vodního zákona. V roce 2010 byl jmenován generálním ředitelem Povodí Vltavy.

Není a nebyl členem žádné politické strany.