Ze statku a pak ubytovny pro personál vznikl nejlepší lázeňský hotel

Mar 09

Zdroj: www.idnes.cz, 9. března 2014
Autor: Lukáš Cvrček

 

Ze zemědělské usedlosti na okraji Karlových Varů se stala v 19. století restaurace a kavárna. Pak přibyly lázeňské vily. Komplex se postupně rozrůstal, až vznikl komplex Spa Resort Sanssouci – Gardens of Health.

 

Nový lázeňský hotel je díky podzemním koridorům propojený i s dalším objekty, aby lázeňští hosté nemuseli “přebíhat” za zdravím přes silnici. Spojila se tak historie se současností.

Na místě dnešního Spa Resortu Sanssouci stávalo kolem roku 1835 jen hrázděné stavení Das Rothe Haus, později pak prosperující zemědělská usedlost.

Díky rostoucí návštěvnosti města ve druhé polovině 19. století se z ní časem stala vyhledávaná restaurace a kavárna Schweizer Hof, kterou v roce 1889 provozovali majitelé Terezie a František Tschamerhöhlovi. Postupně byly na pozemku postaveny vily Tschamerhöhl a Minerva, kavárna s hudebním pódiem a další menší objekty. Od roku 1937 fungovala už jen restaurace se jménem Švýcarský dvůr.

Poklidnou idylu lázeňského města však brzy nato narušila druhá světová válka. Karlovy Vary sice až do jejího sklonku zůstaly ušetřeny náletů a jiných bojových akcí, změnily se však ze světových lázní na lazaretní město.
Také Švýcarský dvůr začal sloužit jako nemocnice pro německé vojáky. Stejně jako u řady dalších budov adaptovaných na lazarety i zde scházely prostředky na údržbu. Švýcarský dvůr kvůli tomu rychle zchátral.

 

Cesta k modernímu sanatoriu

Po válce získal zanedbanou budovu obnovený československý stát. Švýcarský dvůr prošel v letech 1948 až 1951 přestavbou podle společného projektu architektů L. Kozáka a P. Kubíčka.

Na místě původní restaurace postavily Československé stavební závody moderní ubytovny pro lázeňský personál. Už v té době se uvažovalo o jejich výhledové adaptaci na sanatorium pro lázeňské hosty. Projekt proto počítal s možností jejich technicky nenáročné, a tím pádem i levné přestavby.

Požadavek přestavět Švýcarský dvůr byl skutečně vznesen počátkem 60. let minulého století. Z ubytovny personálu Lázeňského sanatoria Imperial (tedy hotely Imperial, Richmond, lázně VI s vilami Hoffman a Margareta) mělo vzniknout moderní sanatorium pro zahraniční klientelu.

Projekt zpracoval architekt J. Zelenka ze Zdravoprojektu Praha a v lednu 1966 začaly karlovarské Pozemní stavby se stavebními pracemi. Z původního komplexu budov byla využita obě postranní křídla. Během jednoho roku z nich vznikla ubytovací část nového sanatoria s více než dvěma stovkami lůžek ve 28 apartmá (ložnice, salon, koupelna), 50 dvoulůžkových a 126 jednolůžkových pokojích.

Reportáž z dobového tisku přináší mimoděk zajímavé svědectví o tom, kam se od 60. let posunuly standardy lázeňského ubytování: zatímco ještě před padesáti lety redaktor uváděl s nadšením, že pokoje sanatoria mají vlastní samostatnou koupelnou, dnešním novinářům by už něco tak samozřejmého nestálo ani za zmínku.

Hostům zde byla k dispozici jídelna, kavárna, směnárna, herna, terasa, kulečníkový sál, společenská místnost, rehabilitační tělocvična, ordinace lázeňských lékařů, centrální laboratoře a další odborná pracoviště.

Kompletně dokončené sanatorium Švýcarský dvůr bylo slavnostně uvedeno do provozu 22. října 1969. Náklady na přestavbu dosáhly 30 milionů korun.

 

Honba za dolary

V první polovině 60. let se do československých lázní začali ve větším počtu vracet také zahraniční hosté ze západních zemí. Ti představovali vítaný zdroj “tvrdé” měny, kterou utráceli za léčení a další služby. Začalo se více investovat do zkrášlování lázeňského prostředí a rekonstrukcí lázeňských domů.

Karlovy Vary díky tomu v 60. letech získaly teplárnu a obchvatovou komunikaci z Prahy do Chebu, které měly městu zajistit lepší ovzduší a utlumení dopravy v centru. Samotná lázeňská čtvrť se dočkala zahájení výstavby nové kolonády a oprav lázeňských domů, které se postupně vracely ke svému původnímu účelu.

Město kvůli tomu přestěhovalo z lázeňské zóny téměř čtyři tisíce obyvatel a přesunulo velké množství kanceláří, provozů a skladů. Rekonstrukce se v té době kromě Švýcarského dvora dočkaly také lázeňské domy Čajkovskij, Lesov a Richmond.

Přesto ubytovací kapacita rostoucímu zájmu o pobyty v Karlových Varech nestačila. Bylo proto rozhodnuto postavit několik desítek metrů nad Švýcarským dvorem úplně nové luxusní sanatorium. Zakázka byla svěřena jugoslávskému podniku 7. Juli, který se zavázal předat hotovou stavbu do 18 měsíců od zahájení prací.

Taková rychlost výstavby byla v socialistickém Československu naprosto nevídaná. Obsáhle o ní informoval oficiální tisk, který si dokonce troufl uvést, že českoslovenští stavbaři by na realizaci této zakázky potřebovali minimálně čtyři roky.

 

Přímořské letovisko v údolí říčky Teplé

Na svou dobu velkorysý projekt sanatoria Sanssouci vznikl v rámci mezinárodní spolupráce. Studii vypracoval architekt Jiří Martínek ze Zdravoprojektu Praha. Vlastní projekt je dílem projekční kanceláře podniku 7. Juli pod vedením architektů Bogdana Čosiče a Mileny Janičové.

Právě díky nim sanatorium Sanssouci přineslo do Karlových Varů atmosféru přímořských letovisek. Ve stejném duchu se nesl i výběr názvu nového hotelu. Sans souci je totiž francouzský výraz pro bezstarostnost. Ve feudálních časech toto jméno často dostávaly luxusní šlechtické letohrádky.

Na stavbě se podílelo deset subdodavatelů z Jugoslávie, tři z Československa, dva z Rakouska a jeden ze západního Německa. Pracovníci Uranových dolů Ostrov provedli zemní práce, během nichž ve skalnatém terénu odtěžili 25 000 m3 zeminy. Na budování základů se podílel Armabeton.

Pražská Chirana dodala do hotové stavby kuchyňská a chladírenská zařízení. Tím podíl československých podniků na celém projektu skončil, protože drtivá většina z nich nebyla schopna obstát v konkurenci zahraničních firem.

 

“Vražedné” socialistické tempo

Jak dlouhé byly dodací lhůty socialistických stavbařů, může ilustrovat budování balneoprovozu nedalekého hotelu Imperial podnikem Pozemní stavby Karlovy Vary, které se protáhlo na dnes těžko uvěřitelných devět let.

Vedení sanatoria nebyly nic platné kontrolní dny na stavbě, osobní jednání s ředitelem stavebního podniku, stížnosti ke státní arbitráži, ani k samotnému ÚV KSČ. Během prvních tří let se podařilo prostavět pouhých 15 % rozpočtu, pak se na několik let stavba téměř zastavila. Při tomto tempu prací byla lhůta dokončení balneoprovozu odhadnuta na třicet let! Zkrátka “nebyli lidi”…

Něco podobného si Jugoslávci nemohli dovolit. Zemní práce byly zahájeny 10. října 1968 a dokončené sanatorium bylo slavnostně otevřeno 29. května 1970. V západočeské lázeňské oblasti, která zahrnuje Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Jáchymov a Františkovy Lázně, byl díky tomu uveden do provozu úplně první nový lázeňský objekt od otevření karlovarského hotelu Imperial v roce 1912!

Sanatorium Sanssouci mohlo hostům nabídnout celkem 185 lůžek a případně dalších 125 přistýlek ve 12 apartmá, 101 jednolůžkových a 30 dvoulůžkových pokojích. Stavba se rozkládala na ploše 1 530 m2. Celková zastavěná plocha všech podlaží byla 14 045 m2 a celkový obestavěný prostor 43 500 m3. Na železobetonovou konstrukci bylo spotřebováno 7 000 m3 betonu a 450 tun oceli a železa.

 

Naplněná vize

V roce 1999 se sanatoria Švýcarský dvůr a Sanssouci dostala do vlastnictví akciové lázeňské společnosti Imperial Karlovy Vary, jejíž majitelé se rozhodli oba objekty postupně rekonstruovat a do roku 2009 z nich vytvořit moderní lázeňský areál Spa Resort Sanssouci.

Během první etapy projektu byl v letech 2002 až 2003 vybudován pro větší pohodlí lázeňských hostů podzemní koridor spojující hotely Sanssouci a Švýcarský dvůr s vilou Mercedes, ve které po generální rekonstrukci vzniklo na ploše více než 8 000 m2 moderní balneocentrum – nestátní zdravotnické zařízení poskytující hostům medicínsky pojatou komplexní lázeňskou péči zaměřenou především na nemoci trávicího a pohybového ústrojí a poruchy metabolismu.

V druhé etapě projektu byl v roce 2005 zrekonstruován hotel Sanssouci, v jehož hale vznikl výstavní prostor SunGallery, kterému vévodí skleněná plastika Sluneční soustavy.

K vidění jsou zde prakticky kdykoliv díla českých sklářských mistrů, kteří zde pravidelně vystavují. Kromě toho tady hotel každoročně pořádá mezinárodní soutěž studentů středních a vysokých sklářských škol Sanssouci Junior Glass Match.

Třetí etapu projektu završila komplexní rekonstrukce Švýcarského dvora, který v rámci oficiálního vzniku Spa Resortu Sanssouci od roku 2009 nese jméno Green House, zatímco bývalý hotel Sanssouci se nyní jmenuje Blue House.

 

Nejlepší český lázeňský hotel

O kvalitách Spa Resortu jednoznačně svědčí jeho několikaletá dominance v mezinárodní anketě World Travel Awards, v níž každoročně hlasuje přes 180 000 cestovatelů a profesionálů působících v cestovním ruchu po celém světě. V kategorii Czech Republic´s Leading Spa Resort zvítězil třikrát po sobě v letech 2010, 2011 a 2012.

 

Společnost Imperial Karlovy Vary vložila do rekonstrukcí celkem 400 milionů korun a podařilo se jí získat také finanční příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj, určený na zvýšení kvality ubytovacích a stravovacích služeb.

V rozlehlých “zahradách zdraví” Spa Resortu Sanssouci tak dnes hosté mohou nejen bydlet ve čtyřhvězdičkovém hotelovém standardu, ale díky podzemnímu koridoru se také pohodlně léčit, relaxovat, sportovat a bavit prakticky pod jednou střechou.

Pro lepší představu – jen ubytovací prostory s 675 lůžky ve 360 pokojích zabírají plochu 8 tisíc čtverečných metrů. V resortu jsou hostům k dispozici tři restaurace, pět salonků a multifunkční konferenční prostory. Chod celého hotelu zajišťuje 247 zaměstnanců.

 

Zdroj:

http://bydleni.idnes.cz/historie-sanatoria-sanssouci-v-karlovych-varech-f6s-/architektura.aspx?c=A140308_112911_architektura_rez

 


Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Skip to toolbar